Co dělat při výhřezu ploténky – režimová opatření

Co dělat při výhřezu meziobratlové ploténky – režimová opatření

Ať už se léčíte konzervativně či jste již po chirurgickém výkonu, bez dodržování režimových opatření, vycházejících z tzv. Školy zad, by mohla celá snaha o zlepšení vašeho stavu přijít nazmar. Jde o to, že lidské tělo je velmi tvárné. Zkusíme to ilustrovat na příkladu auta. Představte si, že máte porouchané auto, třeba nabourané. Při jízdě každou chvílí hrozí, že se v něm něco ulomí, či něco odpadne. Jak s takovým autem pojedete? Pojedete rychle, rychle budete vybírat zatáčky a nebudete se vyhýbat nerovnostem? Jak by to pak dopadlo? Asi byste nedojeli ani do servisu a škoda na autě by byla o to větší. Každý by s takovým autem jel opatrně, pomalu a vyhýbal se každé nerovnosti, protože by mu bylo jasné, že stačí jedna chyba a může to mít neopravitelné následky. A takto je to i s naší páteří a plotýnkami, ale i jakýmkoli jiným poškozením. Ovšem, máme jednu velkou výhodu a tím jsou naše autoreparační schopnosti. My nemusíme jít do servisu si určitou součástku nechat vyměnit. Pokud tělu dáme dobré podmínky, opraví poškození samo. Dobře, neopraví ho do úplně původního stavu. Záleží na tom, na kolik jsme ho poškodili. Někdy už ale ani není co spravovat, třeba když v koleni chybí chrupavka úplně, tělo ji prostě spravit nemůže. Či pokud výrůstky v páteři jsou tak velké, že tlačí na nervový kořen, také ho tělo už těžko odstraní. Už nezbývá než se jen utěšovat myšlenkou, že ne všichni, kteří mají nějaký strukturální nález, mají obtíže. Jsou lidé s velkými výhřezy či degenerativnímu změnami a jsou zcela bez obtíží. Proč? Protože tam hraje roli ještě plno dalších faktorů. Jsou to ty známé, třeba že ten člověk má dobré pohybové vnímání a umí takové potíže dobře kompenzovat, nebo třeba má dobrou životosprávu a pak jsou tam jistě další, nám ale neznámé faktory.

Zpět ale k režimovým opatřením. Prostě je potřeba si dát pozor na každý pohyb tak, abyste nesumovali další a další mikro-poškození, ale naopak abyste vytvořili prostředí vhodné pro samoléčení. Prostě řečeno, snahou je vyloučit v běžném denním životě především takové držení těla a vykonávání takových pohybů, které způsobují vysoké zatížení meziobratlových plotének. Je tedy potřeba mít na paměti správné držení těla ve stoji i vsedě, naučit se, jak manipulovat s předměty, jak správně vstávat z lůžka, jaký je správný postoj při běžných denních aktivitách apod. A dále, jak zoptimalizovat činnosti, které vykonávat musíme. Třeba při jízdě v autě je vhodné dodržovat pravidelné pauzy, stejně tak při sezení v práci je potřeba často se zvednout, projít se, zacvičit si. K správnějšímu sezení může pomoci i sedací klín či bederní opěrka (příp. overball, polštářek). Důležitá je také pozice při spánku a kvalitní matrace. Měli byste se také vyvarovat zvedání a nošení těžkých břemen, pokud je to nezbytně nutné, je vhodné používat batoh nebo si např. nákup rozložit rovnoměrně do dvou tašek, nošení kabelky a tašky přes jedno rameno je nevhodné. S tím souvisí i doporučení k snížení hmotnosti u lidí s nadváhou.

Je potřeba tedy po určitou dobu myslet na každý pohyb. Každým špatným pohybem se totiž vzdalujete od vyléčení a naopak tím, že si budete dávat na svůj pohyb pozor, výrazně zkracujete dobu léčení. Pokud si někdy své pohyby neuhlídáte a třeba něco těžkého zvednete, či s sebou škubnete třeba v tramvaji, je potřeba tento „prohřešek“ vykompenzovat cvičením. A cvičení by mělo být takové, že se po něm vždy budete cítit lépe a volněji. Pokud cvičení provokuje bolest, nepokračujte v něm! Více si přečtete o principech cvičení zde.

Z dalších režimových opatření je vhodné vyvarovat se prochladnutí. Je nutné nosit dlouhé tričko, či hřejivý bederní pás – ne ten podpůrný, ale ten z vlněný, dobře držící teplo. Také je dobré dostatečně pít a spát. Ukázalo se, že i kouření může mít vliv na degeneraci meziobratlových plotének. Nikotin totiž zužuje cévy a tím dochází ke zhoršené výživě plotének. Prostě a jednoduše nastavit ideální podmínky pro hojení.

Dodržování režimových opatření je vhodné doplnit vhodnou pohybovou aktivitou k udržování kondice. Kromě pravidelného denního cvičení podle návodu fyzioterapeuta je možné se také věnovat rekreačně sportu. To ale záleží na míře obtíží. Sport, či určitá aktivita ano, nesmí ale zhoršovat obtíže. S fyzioterapeutem najděte test, kterým zjistíte váš aktuální stav. Může to být třeba předklon či úklon. Po sportu by nemělo být zhoršení. Po cvičení by se měl test dokonce zlepšit. K doporučovaným aktivitám patří například plavání, ideální jsou plavecké styly znak a kraul, naopak plavecký styl prsa se tolik nedoporučuje, obzvlášť v jeho formě s hlavou nad vodou, kdy je příliš velký záklon v krční páteři. Oblíbená je i jízda na kole, kdy je nutno dbát na udržení vzpřímeného držení zad. Další vhodnou aktivitou je turistika, obzvlášť s využitím trekových holí, běh na běžkách a při dodržení správné běžecké techniky i samotný běh, při kterém je vhodné volit měkčí povrch, aby se eliminovaly nárazy. Mezi nevhodné sporty se řadí ty, u nichž dochází k prudkým změnám pohybům, tvrdým dopadům, rotacím a švihovým pohybům, řadí se sem např. tenis, golf, volejbal, kontaktní sporty jako je fotbal, basketbal. Co se týče bederních pásů, krčních límců a dalších typů ortéz, tak jejich používání je vhodné u vážných stavů akutních bolestí, jejich dlouhodobé nošení však ke zlepšení zdravotního stavu nepřispívá, naopak dochází k ochabnutí svalového korzetu, což vede k dalšímu zhoršení stavu a následné déletrvající rehabilitaci.

Výhřezy plotének s úspěchem léčíme. Zde více o tom, jak pracujeme.

Mgr. Martina Metlická, Mgr. Dagmar Lisá