Řetězení, aneb proč bolí ty části těla, které k tomu nemají zřetelný důvod…

Řetězení, aneb proč bolí ty části těla, které k tomu nemají zřetelný důvod…

Už se vám někdy stalo, že se vám bolest, či jiné potíže pohybového aparátu stále vracely, přestože jste podstoupili všemožná vyšetření, vždy s negativním výsledkem a léčba přinesla jen slabý nebo pouze přechodný efekt? Na vině může být tzv. řetězení.

V případě bolesti v určité části těla se skutečný problém může skrývat úplně někde jinde, ale projevuje se v místě bolesti, tedy řetězí se. Nejde o řetězení ve smyslu, že by se problém postupně přenášel z jednoho místa na druhé, kde by se následně projevil. Jedná se spíše o určitý vzorec provedení pohybu. Při optimálně provedeném pohybu dochází k efektnímu zapojení svalů s minimální spotřebou energie, maximálním výkonem a ideálnímu rozložení zátěže. Při nesprávně provedeném pohybu se nezapojují svaly, které by se zapojit měly, případně se nezapojí ve správném okamžiku, čímž dochází k přetížení jiných částí pohybového aparátu. Tím vzniká zvýšené napětí některých tkání, které přináší bolest.

Pohyb je řízen centrálním nervovým systémem (CNS), který na základě konkrétní situace vybírá a modifikuje určitý pohybový vzorec. K provedení optimálního pohybu je nutné zaujmout optimální držení těla. Pro správný pohyb končetin je tedy nutné adekvátně zapojit i trupové svalstvo. Ovlivnění však funguje i naopak a změny funkce končetin působí na změny funkce trupového svalstva.

Pokud je funkce některé části pohybového systému narušena a nelze zaujmout optimální držení těla a provést optimální pohyb, CNS zvolí náhradní pohybový vzor tak, aby bylo dosaženo původního cíle. Díky tomuto kompenzačnímu mechanismu může být pohyb realizován i v případě různého poškození jednotlivých částí pohybového aparátu a zpočátku nemusí být prvotní porucha funkce zřetelná. Náhradní vzor však není optimální. Dochází ke změně držení těla, zapojení jiných částí, změně časové posloupnosti zapojení. Použití náhradního vzorce pohybu tak nadměrně zatěžuje další části pohybového aparátu a pokud je zátěž enormní nebo pokud trvá delší dobu, dochází i k poruše funkce náhradních struktur. Porucha funkce se fixuje a dále rozvíjí. To je podstatou řetězení. Poruchy jednotlivých částí pohybového systému se obvykle nevyskytují samostatně, ale většinou jsou provázeny poruchami jiných částí a v různých úrovních řetězce.

Poruchy pohybového aparátu lze rozdělit na strukturální a funkční. V počítačové analogii můžeme strukturální poruchu přirovnat k poruše hardwaru a funkční poruchu k poruše softwaru. V případě strukturální poruchy je porušena samotná tkáň, struktura, a tato porucha je nevratná. Do této skupiny se řadí např. artróza, výhřez meziobratlové ploténky, kostěné výrůstky aj. Všechny tyto poruchy lze na rozdíl od funkčních detekovat různými zobrazovacími metodami (rentgen, CT, magnetická rezonance apod.). Za většinu potíží pohybového aparátu jsou však zodpovědné poruchy funkční. Funkční porucha znamená poruchu funkce, kdy tkáň zůstává neporušená, ale nefunguje správně. Tato porucha je reverzibilní. Pokud však porucha funkce přetrvává dlouho, případně na ni nasedá krátkodobá, ale velká zátěž, může se změnit v poruchu strukturální. Zároveň všechny poruchy strukturální jsou doprovázené poruchami funkčními, protože dochází k různým kompenzačním mechanismům, které přetěžují další části těla. Pro funkční poruchy je typické řetězení a jejich častá recidiva. Nejčastější příčinou funkčních poruch bývá nesprávné zatěžování a chybné pohybové návyky, kdy dochází ke změně napětí tkání a následné bolesti. Porucha funkce může vzniknout například v důsledku nečekaného, náhlého pohybu, příčinou mohou být ale i změny nasedající na strukturální problémy, změny po operačním zákroku, onemocnění vnitřních orgánů aj.

Vzhledem k tomu, že poruchy funkce nelze detekovat žádným přístrojovým vyšetření, stává se, že pacient chodí od jednoho lékaře ke druhému, aniž by se přišlo na zdroj obtíží a příčinu obtíží se tak nedaří efektivně řešit.

Pokud je v případě zřetězených potíží léčba zaměřená pouze na řešení bolestivého místa, může sice nastat určitá úleva, ale problém se pravděpodobně dříve či později opět vrátí. Důvod je ten, že není léčená skutečná příčina obtíží, ale pouhý důsledek. Z hlediska léčby je nutné se zaměřit na řešení primární poruchy a ne jen na místo bolesti. Místo aktuálních potíží může být dost vzdálené od místa původní příčiny, které bolet vůbec nemusí. Vzhledem k množství jednotlivých interakcí v pohybovém systému může být hledání původní příčiny značně složité, ale její nalezení a odstranění je klíčem k úspěšné léčbě.

 

Příklady řetězců

Některé řetězce mohou být vcelku jednoduché a krátké, jiné mohou probíhat celým tělem. Jeden typ obtíží může mít více příčin. Například koleno může bolet z důvodů nesprávného zapojení svalů kyčelního kloubu, ale i neideálním nastavením chodidla.

Tenisový či golfový loket bývá způsoben zvýšeným napětím svalstva předloktí. Takové přetížení může pocházet na základě řetězení např. z oblasti ramena, lopatky, paže, krční páteře.

V případě potíží kyčelního kloubu, kolena i nohy na jedné straně bude mít tělo tendenci tuto stranu odlehčovat, čímž se více zatěžuje druhá strana, kde se může následně projevit bolest.

Problém jater způsobí stažení bránice a podžebří vpravo, čím se ovlivní dechový stereotyp, více napjaté budou pomocné dechové svaly v oblasti šíje, kde se může objevit bolest., stejně tak bolet může pravé rameno.

Text napsala fyzioterapeutka Mgr. Lenka Ryšánková

S bolestmi po operaci naši fyzioterapeuti rádi pomohou i Vám. Kontaktujte nás třeba přes formulář níže a my se Vám obratem ozveme.

Potřebujete pomoci s tímto problémem?

Objednejte se k nám!
Kontaktujte nás telefonicky
+420 607 225 006