Pánevní dno, i když není vidět, nezapomínejte na něj!

Pánevní dno, i když není vidět, nezapomínejte na něj!

Trápí vás bolesti beder, křížokyčelních kloubů, máte bolesti při pohlavním styku, úniky moči nebo potíže s vyměšováním? Pokud ano, je dosti pravděpodobné, že za vše může nesprávná funkce svalů pánevního dna.

Co je pánevní dno?

Anatomicky je pánevní dno tvořeno třívrstvou skupinou svalů, jdoucích od kostrče ke stydké kosti. Můžeme si ho představit jako mísu nebo houpací síť zavěšenou v naší pánvi. Tyto svaly nám zajišťují správnou polohu orgánů (drží je, aby se nepropadly směrem dolů), pomáhají zadržovat moč a stolici.

Pánevní dno má ale také zásadní vliv na držení našeho těla, přesněji řečeno na zpevnění centra těla. Představme si postavení pánevního dna a bránice. Tyto svaly jsou uložené horizontálně nad sebou a neustále spolu komunikuji. Nadechneme se bránicí, ta zatlačí dolů proti pánevnímu dnu. To by mělo být schopné tlaku odolávat a tak bránice může fungovat jako píst, který trochu natlakuje, tedy zpevní střed těla. Toto zpevnění je velmi důležité pro napřímení páteře a stabilizaci pánve a kyčelních kloubů.

Když pánevní dno nepracuje tak, jak by mělo…

Pánevní dno by mělo být schopné odolávat velkým tlakům, např. když zakašleme, skáčeme nebo zvedáme těžká břemena, k této funkci je potřeba jeho aktivace. Pokud je nedostatečná, může docházet k únikům moči tzv. stresové inkontinenci moči.

Naopak s nádechem do podbřišku bránice tlačí do pánevního dna směrem dolů, v tuto chvíli by pánevní dno mělo být schopné naopak relaxovat, což je velmi důležité. Schopnost relaxace bývá velmi často u žen narušena a může způsobovat potíže mnohdy větší než samotné oslabení svalů (např. blokády bederní páteře, přenesenou bolest v kyčlích, hýždích, dyskomfort při pohlavním styku a jiné). Velmi často se ale vyskytuje dysfunkce v obou těchto směrech-tedy snížená svalová síla a omezená schopnost relaxace.

Často se pak stává, že ženy posilují a posilují, ale zapomínají na nácvik relaxace, to pak časem sníží i jejich schopnost svaly aktivovat a dochází k inkoordinaci svalů.

U koho jsou potíže nejčastější?

Potíže s pánevním dnem začínají nejčastěji během těhotenství a po porodu. Rizikovým faktorem je velké a těžké miminko, dále pak komplikované porody s poporodním poraněním, kde může docházet i k závažným stavům jako jsou prolapsy dělohy nebo rekta a s tím i např. související inkontinence nejen moči, ale i stolice.

Další rizikovou skupinou jsou ženy v menopauze, u těchto žen obvykle bývá pánevní dno již částečně oslabeno po předchozích těhotenstvích a porodech. Dále zde hrají roli hormonální změny, často vzrůstající hmotnost.

Obecně potíže s inkontinencí moči se obvykle zhorší při zvýšených nárocích na pánevní dno a to např. při nachlazeních, chronickém kašli nebo nadváze. Po zátěžové epizodě (nastydnutí a kašli) je zase vše v normálu, ale pozor, tyto epizody s únikem moči by pro nás měly být varovným signálem, že něco není úplně v pořádku a na pánevním dnu je potřeba zapracovat!

Další samostatnou kapitolou by mohly být sportovkyně, u kterých by dysfunkci těchto svalů nikdo nepředpokládal, ale opak je pravdou. Potíže s pánevním dnem jsou velmi časté u běžkyň, volejbalistek a gymnastek. Tyto sportovkyně mají obvykle potíže s relaxací a uvědoměním si pánevního dna.

Psychické důsledky poruch pánevního dna

Na první pohled by se zdálo, že tyto obtíže jsou čistě fyzického rázu, ale opak je pravdou. Pro ženy, které jsou sužovány např. inkontinencí moče, tato porucha přesahuje dalece fyzický rámec a značně ovlivňuje i psychiku. Tyto ženy obvykle o svém problému nemluví, dostávají se do sociální izolace. Často se u nich začnou rozvíjet psychické a psychosomatické obtíže jako např. deprese, úzkosti a jiné nespecifické poruchy, které jsou jak pro zdravotníky, tak i pro pacientky samé jen velmi těžko uchopitelné a léčitelné.

Poruchy pánevního dna s úspěchem léčíme.

Více o pánevním dnu si můžete přečíst zde.