KDYŽ SE MI NĚCO NELÍBÍ – CO MI TO MŮŽE  ŘÍKAT?

KDYŽ SE MI NĚCO NELÍBÍ – CO MI TO MŮŽE ŘÍKAT?

Moc rád pracuji se symbolickým materiálem. Ať už se jedná o práci s terapeutickými kartami, hrou v písku, sledování monumentálních útvarů v oboře Hvězda nebo přírodním parku Divoká Šárka, či práci se sny nebo imaginacemi. Často se s klienty také bavíme o mýtech, pohádkách ale také novodobých filmech, které si z nějakého důvodu přitáhnou klientovu pozornost, či přímo způsobí rozumem nepostižitelnou fascinaci.

Když se nám podaří naladit se na symbolické vnímání, vedle vnímání zaměřeného na racionální fakta, často to znamená objevení zcela nového světa, který poskytuje do té doby netušená a slovy těžko sdělitelná bohatství.

Někdy se ale také stane, že daný symbol vzbudí odpor. A nemám tím na mysli nějaké prvoplánovitě nechutné filmy, horory či obrazy. Může se jednat o zcela banální pohádku.

Já jsem se se svými dětmi například odmítal dívat na pohádku o 3 malých prasátkách. Pohádku jsem vysloveně… neměl rád. Přišla mi prvoplánovitá, bez nějakého hlubšího smyslu a nechápal jsem, proč se zrovna na tuhle pohádku děti chtějí dívat. Přistihl jsem se i u toho že jsem jemně naznačoval směr výběru pohádek pro daný večer jiným směrem, až z toho byla prasátka. Navíc zpracování, které máme k dispozici má několik náročnějších scén s panem Grizlym a vlkem, vyžadujících mou fyzickou, ochranitelskou přítomnost při sledování. Když jsem svůj odpor přemáhal asi popáté, říkal jsem si, že ten odpor zkusím více zkoumat, než mu podléhat. Zjistil jsem, že se odpor týká určitých pasáží pohádky věnujících se vynucené separaci a předčasnému nároku na autonomní chování, na které jedinci ještě nebyli dostatečně zralí. Následně jsem si všiml, že prasátka k separaci a individuaci naopak připravená byla a byl to pro ně důležitý vývojový impulz, který zvládla, a že to tedy naráželo na něco ve mně, co nebylo dostatečně odžito. Následoval sen a pomoc nevědomí s identifikací dvou důležitých událostí v mém dětství a dospívání, které jsem dávno zapomněl, ale které se vyvolávaly právě scénami ve 3 malých prasátkách. Trvalo mi nějakou dobu, než jsem dané zjištění zpracoval a nakonec jsem sám, rád, musel uznat, že mi tento objev poměrně dost pomohl.

Ta pohádka už ve mně odpor nevyvolává, naopak ji mám docela rád. Vidím tam motivy, které jsem dříve nemohl vnímat, protože má pozornost se zarazila vždy na tom místě vyvolávajícím odpor a dál už jsem neviděl ani tak ten skutečný děj, jako spíše mou projekci úplně jiné pohádky, nebo spíše životního naladění, které mi naprosto změnilo následný děj. Překvapivě mé děti už tu pohádku tolik nevyžadují a upřímně – zase tak zásadní dílo to není, takže mi to nevadí. Ale jsem rád, že mi ji děti ukázaly a tak trošku trpělivě čekaly, až mi to dojde..:-)

To, co se nám nelíbí, často naráží na něco v nás, co nevidíme, nebo nechceme vidět. Ať už se jedná o tématiku stínu nebo komplexu, může posvícení si na skutečné důvody nechuti, napravit chuť života a k životu. A nemusí se vždy jednat o zásadní objevy. Ale i malé objevy mohou vést k opravdovému pokladu – alchymické proměně olova ve zlato:-)

Jiří Lisý

Potřebujete pomoci s tímto problémem?

Objednejte se k nám!
Kontaktujte nás telefonicky
+420 607 225 006