Gastroezofageální reflux u dětí kojeneckého věku

Gastroezofageální reflux u dětí kojeneckého věku
Diagnostika a nefarmakologická léčba

U kojenců je problematika refluxu odlišná oproti refluxu u dětí batolecího věku a starších. Proto i léčba je i miminek odlišná. Gastroezofageální reflux (GER) charakterizuje zpětný tok žaludečního obsahu do jícnu. Do určité míry se jedná o fyziologický děj, který se může objevit v průběhu celého dne u dětí i dospělých. Jestliže se objeví obtíže definujeme jej jako onemocnění z gastroezofageálního refluxu (GERD). Mezi rizikové faktory v dětském věku patří: chronické respirační onemocnění (astma bronchiale, primární ciliární dyskinéza, cystická fibróza aj.), zácpa a psychomotorické opoždění. Často se však vyskytne bez těchto faktorů. GER vzniká přechodnou relaxací dolního jícnového svěrače (DJS).

Jícen vede z ústní dutiny do žaludku přes otvor (hiatus) v bránici. Bránice je hlavní dýchací sval a také svalově vazivový útvar určující napětí v hrudní a břišní dutině. Terminální neboli spodní část jícnu se nazývá kardie, nebo gastroezofageální junkce. DJS se nachází právě v oblasti kardie, DJS si můžeme představit jako kroužek svaloviny, ne zcela svěrač, který se ostatní svaloviny jícnu a žaludku liší vyšším napětím odlišnou reakcí na hormonální, farmakologické a nervové podněty. Oddělení jícnu a žaludku je dosaženo právě jeho vyšším napětím.

GER u kojenců se mnohem častěji vztahuje k zralosti nervového systému než k somatické poruše. To znamená, že nervové zrání oblasti kardie a zejména specifické inervace DJS je dokončeno velmi pozdě v nitroděložním vývoji. Po narození může trvat šest až osm týdnů, než se DJS stane plně funkčním. Po celé kojenecké období (někde se udává prvních patnáct měsíců života) se reflux projevuje zejména trávicími obtížemi, v pozdějším věku se projevuje respiračními obtížemi. Regurgitace znamená vyvržení jícnového nebo žaludečního obsahu ústy, bez zvláštního úsilí nebo diskomfortu. Není to stejné jako GER, ani nemusí být nezbytným projevem této afekce. Tento fenomén se může vyskytnout u starších dětí i u dospělých, ale nejčastěji se s ním setkáváme u miminek. Je to častá reakce, která je typicky způsobená nedostatečnou adaptací žaludku na větší množství tekutin.

U miminek trpících GERD nenacházíme tak pestrou paletu příznaků a obtíží jako u starších dětí. Nejčastěji se objevuje dysfunkce bránice a vyšší tonus v oblasti foramen jugulare, který lze šetrně vyšetřit neurálním vyšetřením (palpací v této oblasti). K nervovému vyzrávání této nervově koordinačně komplikované struktury dochází postupně, proto bych doporučila neinvazivní metody léčby. Krátkodobě je vhodná zvýšená poloha, zahuštěná strava, časté porce o menším objemu, vyloučení intoleranci kravského mléka, pokud je dítě dokrmováno.

V praxi se zahuštění stravy většinou příliš neosvědčilo, navíc některé zdroje udávají, že zahušťování stravy již není doporučováno, protože zahuštěná strava se dostává dále při refluxu do jícnu pro svou vyšší viskozitu a prodlužuje tak dobu kontaktu s epitelem sliznice jícnu. Z praxe mám nejlepší výsledky léčby GERD u miminek při správné aktivaci svalů břišní stěny. Správné svalové zapojení asi u 30 % miminek nestává a je nutné jej ovlivnit stimulací, popřípadě pravidelným cvičením na neurofyziologickém podkladu. U těchto miminek, které cvičí z jiného důvodu, než je GERD, nejčastěji pro centrální koordinační poruchu, je vždy pozitivní ovlivnění GERD. U ostatních miminek, kde není indikované specifické cvičení, lze vyšetřit celkovou zralost centrálního nervového systému a z ní usoudit, zda je vysoká pravděpodobnost na dozrání inervace DJS. Dále lze neurálně a proprioceptivně podpořit zapojení a správnou funkci kardie a DJS jakož i dalších struktur jako jsou nervy participující na aktivaci DJS a zapojení bránice.

Mgr. Michaela Zahrádka Kohlerová

Reference
1. BARRAL, Jean-Pierre, MERCIER, Pierre. Viscerální terapie, Poznání, ISBN 80-239-6721-5.
2. http://eportal.chirurgie.upol.cz/portal_final/?page_id=241
3. http://www.nemcb.cz/cz/page/76/Vysetreni-hodinovou-phmetrii.html?detail=409
4. KLUSÁČEK, Dalibor. GASTROEZOFAGEÁLNÍ REFLUX V DĚTSKÉM VĚKU. Pediatrie pro praxi [online]. 2001, roč. 2, vol. 1, s. 36-38, dostupné také z <http://www.solen.cz/pdfs/ped/2001/01/11.pdf>. ISSN 1803-5264.
5. MARKOVÁ, D a M CHVÍLOVÁ WEBEROVÁ, et al. Předčasně narozené dítě: Následná péče – kdy začíná a kdy končí?. 1. vydání. Grada, 2020. s. 72-73. ISBN 978-80-271-1745-1.
6. MUNTAU, Ania Carolina. Pediatrie. 4. vydání. Praha: Grada, 2009. s. 359. ISBN 978-80-247-2525-3.
7. VANDENPLAS, Yvan, Colin D RUDOLPH a Carlo DI LORENZO, et al. Pediatric gastroesophageal reflux clinical practice guidelines: joint recommendations of the North American Society for Pediatric Gastroenterology, Hepatology, and Nutrition (NASPGHAN) and the European Society for Pediatric Gastroenterology, Hepatology, and Nutrition (ESPGHAN). J Pediatr Gastroenterol Nutr [online]. 2009, vol. 49, no. 4, s. 498-547, dostupné také z <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19745761>. ISSN 0277-2116 (print), 1536-4801.
8. WENZL, Tobias G, Marc A BENNINGA a Clara M LOOTS, et al. Indications, methodology, and interpretation of combined esophageal impedance-pH monitoring in children: ESPGHAN EURO-PIG standard protocol. J Pediatr Gastroenterol Nutr [online]. 2012, vol. 55, no. 2, s. 230-4, dostupné také z <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/22711055>. ISSN 0277-2116 (print), 1536-4801.

 

Potřebujete pomoci s tímto problémem?

Objednejte se k nám!
Kontaktujte nás telefonicky
+420 607 225 006