„Na fyzioterapii teď nemám kapacitu.“ A co když nemusíte nic dokazovat?

Bolí mě záda. Vím, že bych měl víc cvičit. Jenže teď na to nemám čas ani energii. A navíc – v mém věku už je asi normální, že něco bolí.

Možná to znáte. Ráno vstáváte ztuhlí. Po dlouhém dni Vás bolí záda nebo krční páteř. Občas se ozve rameno, kyčel nebo koleno.

Víte, že byste s tím asi měli něco dělat. Jenže představa návštěvy fyzioterapeuta ve Vás nevyvolává zrovna nadšení.

Už dopředu tušíte, co uslyšíte.

„Máte špatné držení těla.“
„Máte oslabené břišní svaly.“
„Málo se hýbete.“
„Musíte pravidelně cvičit.“

A Vy to přece víte. Jenže mezi prací, rodinou a vším ostatním už na další úkoly prostě nezbývá energie.

„Na fyzioterapii teď opravdu nemám kapacitu.“

Ale co když fyzioterapie nemusí být dalším místem, kde se dozvíte, co všechno děláte špatně?

„To už je věkem. S tím se stejně nic nedá dělat.“

Někdy si své bolesti vysvětlujeme jednoduše.

„Po padesátce už to lepší nebude.“
„Mám sedavé zaměstnání, tak co bych čekal.“
„To mám z toho, že jsem celý život sportoval.“
„To mám z toho, že jsem nikdy nesportoval.“

Naše tělo se samozřejmě s věkem mění. Ale to, že jsou některé obtíže s přibývajícím věkem častější, ještě neznamená, že se s nimi nedá nic dělat.

I když některé změny nedokážeme vrátit zpět, často můžeme ovlivnit, jak se pohybujeme, co zvládáme a jak se ve svém těle cítíme.

A někdy je velkou změnou už to, že se přestaneme určitých pohybů bát.

„Já vím, že mám špatné držení těla.“

Možná by Vás překvapilo, kolik lidí přichází na fyzioterapii s omluvou.

„Já vím, že mám hrozná záda.“
„Já mám úplně povolené břicho.“
„Já se omlouvám, teď jsem trochu přibrala.“
„Já vím, že bych měl cvičit, ale vůbec to nedělám.“

Jako by se předem museli omluvit za to, že jejich tělo není v ideálním stavu.

Jako by fyzioterapeut byl někdo, před kým musí obhajovat, proč se o sebe nestarali lépe.

Jenže tělo není vysvědčení. A fyzioterapie není zkouška.

Naši fyzioterapeuti v Be Balanced Vás nehodnotí. Nejsou tu od toho, aby Vám vyčítali, co jste měli dělat jinak, nebo hledali, co všechno je na Vašem těle špatně.

Zajímá je, kdo jste.

Jak žijete. Co máte za sebou. Jakou cestou jste prošli. Co Vaše tělo zvládalo, co muselo vydržet a co potřebuje právě teď.

Protože za každým tělem je člověk. A za každou bolestí je také nějaký příběh.

Někdy je to příběh dlouhodobého přetížení. Jindy úrazu, nemoci, náročného životního období nebo let, kdy jste dávali přednost potřebám ostatních před těmi vlastními.

A někdy ani není možné najít jednu jednoduchou příčinu.

Naši fyzioterapeuti mají pochopení nejen pro Vaše obtíže, ale také pro okolnosti, ve kterých žijete.

Nemusíte se před nimi za nic omlouvat.

Když už nemáme kapacitu na další požadavky

V životě máme často pocit, že bychom měli pořád něco zlepšovat. Lépe pracovat. Zdravěji jíst. Více se hýbat. Dostatečně spát. Méně se stresovat. A když nás začne bolet tělo, přibude další oblast, ve které máme pocit, že selháváme.

„Kdybych pravidelně cvičil, záda by mě nebolela.“

Jenže bolest není důkazem nedostatečné disciplíny. Její příčiny bývají mnohem složitější.

A právě proto by fyzioterapie neměla být další položkou na seznamu věcí, které musíte zvládnout. Samozřejmě, někdy je potřeba cvičit. Ale dobrý fyzioterapeut ví, že doporučení má smysl jen tehdy, když zapadá do Vašeho skutečného života.

Možná teď nemáte čas ani energii na každodenní cvičení. Možná potřebujete začít úplně jinak.

Společně můžete hledat cestu, která pro Vás bude zvládnutelná. Ne tu ideální na papíře. Tu, která je možná právě pro Vás.

Fyzioterapie může kapacitu také vracet

Když nás něco dlouhodobě bolí, stojí nás to energii. Přemýšlíme, jak si sednout, jak se vyspat, co si ještě můžeme dovolit a čemu už se raději vyhnout. Postupně se může zužovat okruh věcí, které děláme. A s ním i naše možnosti.

Právě tady může fyzioterapie pomoci. Nejen zmírňovat bolest, ale také vracet důvěru ve vlastní tělo. Pomáhat nám znovu objevovat pohyb, který je příjemný, a činnosti, kterých jsme se postupně vzdali.

Fyzioterapie tak nemusí být jen další aktivitou, na kterou potřebujete kapacitu. Může být také jedním ze způsobů, jak ji znovu získávat.

Nemusíte nejprve něco změnit, abyste mohli přijít

Možná opravdu nemáte kapacitu každý den cvičit.

Možná se Vám nechce poslouchat, že byste měli zhubnout, narovnat se nebo posílit břicho.

Možná jste si už zvykli na to, že Vás něco bolí, a říkáte si, že ve Vašem věku je to prostě normální.

Ale péče o tělo nemusí začínat kritikou toho, co jste dosud nedělali. Může začínat obyčejným zájmem.

Co Vás bolí? Co Vám to komplikuje? Co byste chtěli znovu zvládat? A co je pro Vás v tuto chvíli možné?

Nemusíte nejprve změnit své tělo, abyste si zasloužili, aby Vám v něm bylo lépe.

A nemusíte mít ani dostatek energie na velké změny.

Někdy úplně stačí přijít a říct:

„Bolí mě záda. Vím, že bych s tím měl něco dělat. Ale už opravdu nemám sílu na další úkoly.“

I tam může fyzioterapie začít.

Autor: Dagmar Lisá