Bolí mě záda. Vím, že bych měl víc cvičit. Jenže teď na to nemám čas ani energii. A navíc – v mém věku už je asi normální, že něco bolí.

Možná to znáte. Ráno vstáváte ztuhlí. Po dlouhém dni Vás bolí záda nebo krční páteř. Občas se ozve rameno, kyčel nebo koleno.

Víte, že byste s tím asi měli něco dělat. Jenže představa návštěvy fyzioterapeuta ve Vás nevyvolává zrovna nadšení.

Už dopředu tušíte, co uslyšíte.

„Máte špatné držení těla.“
„Máte oslabené břišní svaly.“
„Málo se hýbete.“
„Musíte pravidelně cvičit.“

A Vy to přece víte. Jenže mezi prací, rodinou a vším ostatním už na další úkoly prostě nezbývá energie.

„Na fyzioterapii teď opravdu nemám kapacitu.“

Ale co když fyzioterapie nemusí být dalším místem, kde se dozvíte, co všechno děláte špatně?

„To už je věkem. S tím se stejně nic nedá dělat.“

Někdy si své bolesti vysvětlujeme jednoduše.

„Po padesátce už to lepší nebude.“
„Mám sedavé zaměstnání, tak co bych čekal.“
„To mám z toho, že jsem celý život sportoval.“
„To mám z toho, že jsem nikdy nesportoval.“

Naše tělo se samozřejmě s věkem mění. Ale to, že jsou některé obtíže s přibývajícím věkem častější, ještě neznamená, že se s nimi nedá nic dělat.

I když některé změny nedokážeme vrátit zpět, často můžeme ovlivnit, jak se pohybujeme, co zvládáme a jak se ve svém těle cítíme.

A někdy je velkou změnou už to, že se přestaneme určitých pohybů bát.

„Já vím, že mám špatné držení těla.“

Možná by Vás překvapilo, kolik lidí přichází na fyzioterapii s omluvou.

„Já vím, že mám hrozná záda.“
„Já mám úplně povolené břicho.“
„Já se omlouvám, teď jsem trochu přibrala.“
„Já vím, že bych měl cvičit, ale vůbec to nedělám.“

Jako by se předem museli omluvit za to, že jejich tělo není v ideálním stavu.

Jako by fyzioterapeut byl někdo, před kým musí obhajovat, proč se o sebe nestarali lépe.

Jenže tělo není vysvědčení. A fyzioterapie není zkouška.

Naši fyzioterapeuti v Be Balanced Vás nehodnotí. Nejsou tu od toho, aby Vám vyčítali, co jste měli dělat jinak, nebo hledali, co všechno je na Vašem těle špatně.

Zajímá je, kdo jste.

Jak žijete. Co máte za sebou. Jakou cestou jste prošli. Co Vaše tělo zvládalo, co muselo vydržet a co potřebuje právě teď.

Protože za každým tělem je člověk. A za každou bolestí je také nějaký příběh.

Někdy je to příběh dlouhodobého přetížení. Jindy úrazu, nemoci, náročného životního období nebo let, kdy jste dávali přednost potřebám ostatních před těmi vlastními.

A někdy ani není možné najít jednu jednoduchou příčinu.

Naši fyzioterapeuti mají pochopení nejen pro Vaše obtíže, ale také pro okolnosti, ve kterých žijete.

Nemusíte se před nimi za nic omlouvat.

Když už nemáme kapacitu na další požadavky

V životě máme často pocit, že bychom měli pořád něco zlepšovat. Lépe pracovat. Zdravěji jíst. Více se hýbat. Dostatečně spát. Méně se stresovat. A když nás začne bolet tělo, přibude další oblast, ve které máme pocit, že selháváme.

„Kdybych pravidelně cvičil, záda by mě nebolela.“

Jenže bolest není důkazem nedostatečné disciplíny. Její příčiny bývají mnohem složitější.

A právě proto by fyzioterapie neměla být další položkou na seznamu věcí, které musíte zvládnout. Samozřejmě, někdy je potřeba cvičit. Ale dobrý fyzioterapeut ví, že doporučení má smysl jen tehdy, když zapadá do Vašeho skutečného života.

Možná teď nemáte čas ani energii na každodenní cvičení. Možná potřebujete začít úplně jinak.

Společně můžete hledat cestu, která pro Vás bude zvládnutelná. Ne tu ideální na papíře. Tu, která je možná právě pro Vás.

Fyzioterapie může kapacitu také vracet

Když nás něco dlouhodobě bolí, stojí nás to energii. Přemýšlíme, jak si sednout, jak se vyspat, co si ještě můžeme dovolit a čemu už se raději vyhnout. Postupně se může zužovat okruh věcí, které děláme. A s ním i naše možnosti.

Právě tady může fyzioterapie pomoci. Nejen zmírňovat bolest, ale také vracet důvěru ve vlastní tělo. Pomáhat nám znovu objevovat pohyb, který je příjemný, a činnosti, kterých jsme se postupně vzdali.

Fyzioterapie tak nemusí být jen další aktivitou, na kterou potřebujete kapacitu. Může být také jedním ze způsobů, jak ji znovu získávat.

Nemusíte nejprve něco změnit, abyste mohli přijít

Možná opravdu nemáte kapacitu každý den cvičit.

Možná se Vám nechce poslouchat, že byste měli zhubnout, narovnat se nebo posílit břicho.

Možná jste si už zvykli na to, že Vás něco bolí, a říkáte si, že ve Vašem věku je to prostě normální.

Ale péče o tělo nemusí začínat kritikou toho, co jste dosud nedělali. Může začínat obyčejným zájmem.

Co Vás bolí? Co Vám to komplikuje? Co byste chtěli znovu zvládat? A co je pro Vás v tuto chvíli možné?

Nemusíte nejprve změnit své tělo, abyste si zasloužili, aby Vám v něm bylo lépe.

A nemusíte mít ani dostatek energie na velké změny.

Někdy úplně stačí přijít a říct:

„Bolí mě záda. Vím, že bych s tím měl něco dělat. Ale už opravdu nemám sílu na další úkoly.“

I tam může fyzioterapie začít.

Autor: Dagmar Lisá

Článek „Na fyzioterapii teď nemám kapacitu.“ A co když nemusíte nic dokazovat? se nejdříve objevil na BeBalanced.

Možná víte, že by Vám psychoterapie mohla pomoci. Jenže právě teď?

„Na terapii teď nemám kapacitu. Nechci se rýpat v minulosti. Ještě by mě to rozhodilo – a to si opravdu nemůžu dovolit.“

Je to pochopitelná obava. Zvlášť když už teď sotva zvládáte všechno, co život přináší.

Jenže co když psychoterapie nemusí být další nárok, který na sebe naložíte? Co když může být naopak místem, kde začnete znovu získávat sílu, prostor a možnosti?

Co vlastně znamená „mít kapacitu“?

Když říkáme, že na něco nemáme kapacitu, často nemluvíme jen o čase. Můžeme mít volnou hodinu v kalendáři, a přesto už nemít vnitřní prostor na další požadavky, emoce, rozhodování nebo změny.

Naši kapacitu ovlivňuje mnoho věcí. Kolik toho právě neseme. Jak dlouho jsme pod tlakem. Jak spíme. Jestli máme kolem sebe bezpečné vztahy. Kolik máme prostoru pro odpočinek. Zda můžeme něco ze svého života změnit – nebo naopak musíme nějakou dobu vydržet situaci, kterou změnit nedokážeme.

Když nároky dlouhodobě převyšují naše zdroje, prostor se zužuje.

Věci, které bychom jindy zvládli bez větších obtíží, nás najednou rozhodí. Další úkol je příliš. Další konflikt je příliš. Někdy je příliš už jen otázka: „Jak se vlastně máte?“

Kapacitu si můžeme představit jako vnitřní prostor, ve kterém dokážeme unést to, co k životu patří – radost i náročné období. Když se tento prostor zmenšuje, začínáme reagovat rychleji, citlivěji a s menší možností volby.

A právě tady se dostáváme k něčemu důležitému.

Když nám ubývá kapacita, zužuje se i svět našich možností

Možná to znáte. Když je Vám dobře, dokážete se na věci dívat z různých úhlů, hledat řešení, být tvořiví a rozhodovat se s větší lehkostí.

Když jste ale dlouhodobě pod tlakem, jako by se Váš svět začal zmenšovat.

To, co dříve bylo samozřejmé, najednou stojí spoustu sil. Možností ubývá, přibývá pochybností a někdy se zdá, že zbývá jen několik málo cest – a žádná z nich není příliš lákavá.

Právě tady se nedostatek kapacity může potkávat s úzkostí.

Když náš nervový systém vyhodnocuje situaci jako ohrožující, přirozeně zaměřuje pozornost na nebezpečí. Jenže tím se nám zároveň může zúžit schopnost vnímat širší souvislosti, nové možnosti i vlastní zdroje.

A může vzniknout začarovaný kruh: čím méně možností vidíme, tím více úzkosti můžeme prožívat. A čím více úzkosti prožíváme, tím obtížnější pro nás může být další možnosti zahlédnout.

Rozšiřování kapacity tak není jen o tom, abychom toho více vydrželi. Je také o tom, aby se nám znovu otevřel prostor pro volbu.

Abychom nemuseli pouze reagovat, ale mohli se svobodněji rozhodovat, tvořit a žít.

Úzkosti a tomu, jak s ní pracovat, se budeme věnovat v samostatném článku. Protože někdy není potřeba hledat cestu ven větším úsilím. Někdy je nejprve potřeba rozšířit prostor, ve kterém ji vůbec dokážeme uvidět.

Na terapii nemusíte přijít „připravení“

Psychoterapie není zkouška, ke které se máte dostavit dostatečně silní, stabilní a připravení na sobě pracovat.

Naopak.

Jedním z témat terapie může být právě to, že teď žádnou volnou kapacitu nemáte.

Co Vás vyčerpává? Co Vám naopak pomáhá? Kde vydáváte více energie, než máte? Co skutečně musíte nést – a co možná nesete ze zvyku? Kde lze ubrat? O co nebo o koho se můžete opřít?

Někdy totiž nemůžeme jednoduše odstranit to, co nás zatěžuje.

Nemůžeme okamžitě změnit nemoc blízkého člověka. Vyřešit komplikovaný vztah. Odejít ze zaměstnání. Zařídit, aby děti přestaly potřebovat naši péči. Ani přimět svět, aby se na chvíli zastavil.

Můžeme ale postupně hledat způsob, jak v daných podmínkách obnovovat zdroje a rozšiřovat prostor, který pro život máme.

A právě to může být součástí psychoterapie.

Terapie nemusí být místem, kde hned otevíráme to, co bolí. Může být také místem, kde znovu hledáme, co nám dává sílu.

„Ale já nechci rozebírat dětství.“

Nemusíte.

Terapie může pracovat s tím, co prožíváte právě teď, s Vašimi vztahy, potřebami a aktuálními možnostmi. Existují různé terapeutické směry – některé se zaměřují více na současnou situaci, jiné více na hlubší souvislosti.

A i když minulost může být důležitá, nemusí být první věcí, kterou společně otevřete.

Někdy je užitečnější nejprve zjistit, co Vám dnes pomáhá cítit se bezpečněji. Co Vás uklidňuje. Kde můžete načerpat energii. Co Vám umožňuje být více sami sebou.

Dobrá terapeutická spolupráce respektuje Vaše tempo, potřeby i hranice. Nemusíte se pouštět do všeho najednou.

A co hlubinná psychoterapie? Není právě ta o otevírání starých ran?

Hlubinně orientované přístupy vycházejí z předpokladu, že naše současné prožívání může ovlivňovat i minulost a nevědomé souvislosti.

To ale neznamená, že se terapie musí od začátku soustředit na bolestivé vzpomínky.

Navíc je dobré připomenout něco, na co se často zapomíná.

V našem nevědomí nemusí čekat jen nezpracovaná traumata, bolesti a obtížné zkušenosti. Mohou v něm být také neobjevené možnosti, schopnosti a potenciál, ke kterým jsme zatím neměli přístup.

Možná jsme se kdysi naučili přizpůsobovat, být silní, neobtěžovat, všechno zvládat nebo se vyhýbat konfliktům. Tyto způsoby nám mohly pomáhat. Jenže dnes nás mohou také omezovat.

Postupně můžeme objevovat, že máme i jiné možnosti.

Že smíme říct ne. Požádat o pomoc. Opřít se o druhého člověka. Dovolit si odpočinek. Projevit nesouhlas. Být tvořivější, spontánnější nebo jednoduše více sami sebou.

Hlubší sebepoznání tak nemusí znamenat jen návrat k tomu, co bylo těžké. Může být také cestou k tomu, co v nás dosud čekalo na objevení.

„A nebude to na roky?“

Možná ano. A možná ne.

Délka psychoterapie závisí na tom, s čím přicházíte, co potřebujete a kam se rozhodnete dojít. Některým lidem pomůže kratší spolupráce zaměřená na konkrétní problém. Jiní chtějí nebo potřebují delší proces.

Důležité ale je, že psychoterapie nemusí být nejprve dokončená, aby se Váš život začal měnit k lepšímu.

Představte si, že začnete lépe spát. Máte více energie. Dokážete říkat, co potřebujete. Méně Vás rozhodí konflikt. Všimnete si, že už nemusíte všechno zvládat sami.

Možná ještě stále řešíte hlubší témata. Možná se některé věci teprve postupně vyjasňují. Ale Váš každodenní život už může být výrazně jiný.

To je důležitá zpráva pro všechny, kdo se obávají, že je čeká dlouhá a vyčerpávající cesta, na jejímž konci teprve přijde úleva.

Změny se mohou objevovat průběžně.

A někdy se stane ještě něco zajímavého.

Člověk přichází do terapie proto, že mu není dobře. Postupně získává více stability, energie a možností. Původní obtíže ustoupí nebo už ho tolik neomezují.

A přesto chce pokračovat.

Ne proto, že by bez terapie nedokázal fungovat. Ale protože začíná objevovat další možnosti, jak může žít, prožívat vztahy a rozvíjet svůj potenciál.

Z původní potřeby úlevy se může stát chuť poznávat sám sebe a svůj život hlouběji.

Samozřejmě ne každý potřebuje dlouhodobou terapii a ne každému přinese stejný průběh či výsledek. O délce a cílech spolupráce má smysl průběžně mluvit a společně je vyhodnocovat.

Možná tedy na terapii opravdu nemáte kapacitu

A možná je to doopravdy velmi náročné. Nemusíme Vás přesvědčovat, že ji máte.

Otázka ale může znít trochu jinak:

Musím mít kapacitu na terapii – nebo může být terapie jedním z míst, kde ji začnu postupně znovu získávat?

Někdy nepotřebujeme další úkol, další výkon ani další požadavek na změnu.

Potřebujeme prostor, ve kterém nemusíme všechno zvládat. Kde můžeme lépe porozumět tomu, co se s námi děje. Kde se postupně obnovují síly, možnosti a schopnost volby.

A odkud se můžeme vracet do života nejen s menší zátěží, ale také s větší svobodou.

Pokud Vás toto téma oslovuje, můžete se seznámit s možnostmi psychoterapie v Be Balanced. Nemusíte předem přesně vědět, co potřebujete ani jak dlouho bude Vaše cesta trvat. I hledání toho, kde začít, může být součástí prvního setkání.

Autor: Jiří Lisý

Článek „Na psychoterapii teď nemám kapacitu.“ A co když ji právě tam můžete znovu získat? se nejdříve objevil na BeBalanced.

Chceme vám objednávání do Be Balanced usnadnit. Nově si při online rezervaci fyzioterapie nebo psychoterapie můžete vybrat, zda službu zaplatíte předem, nebo až při návštěvě.

Při platbě na místě zaplatíte standardní cenu. Pokud se rozhodnete zaplatit předem, získáte zvýhodnění až 10 %. Konkrétní ceny uvidíte při výběru služby.

Termín si tak můžete pohodlně rezervovat online i tehdy, když k nám přicházíte poprvé a chcete zaplatit až při návštěvě.

Vyberte si termín a způsob platby, který vám vyhovuje. Těšíme se na vás v Be Balanced.

Objednat se online

Článek Online rezervace nově i bez platby předem se nejdříve objevil na BeBalanced.

Píská vám v uších, slyšíte hučení, šumění nebo zvonění, přestože je kolem vás ticho? Může jít o tinnitus – vnímání zvuku, který nemá odpovídající vnější zdroj.

Někdy se objeví jen přechodně, například po hlasitém koncertu. Jindy přetrvává týdny, měsíce nebo déle. Pro někoho je tinnitus pouze drobnou nepříjemností, jinému výrazně narušuje spánek, soustředění a každodenní život.

Tinnitus může mít různé příčiny a související faktory. Často se pojí se změnami sluchu, ale u některých lidí může jeho vnímání ovlivňovat také stav krční páteře, žvýkacích svalů a čelistního kloubu. Významnou roli může hrát i stres a celková psychická zátěž.

Dobrou zprávou je, že existují možnosti, jak tinnitus vyšetřit a zmírnit jeho dopad na kvalitu života. U vybraných pacientů může být součástí péče také cílená fyzioterapie.

V Be Balanced se zaměřujeme na souvislosti mezi pohybovým aparátem, svalovým napětím a celkovým stavem člověka. Pomáháme hledat faktory, které mohou vaše obtíže ovlivňovat, a navrhujeme individuální postup podle výsledků vyšetření.

Co je tinnitus a jak se projevuje?

Tinnitus neboli ušní šelest označuje vnímání zvuku, který nevychází z běžného vnějšího zdroje. Nejčastěji lidé popisují:

• pískání nebo vysoký tón v jednom či obou uších,

• hučení, šumění nebo syčení,

• zvonění, bzučení či cvrlikání,

• nízkofrekvenční dunění,

• zvuk, který se mění během dne nebo při určité činnosti.

Tinnitus může být jednostranný i oboustranný, nepřetržitý nebo přerušovaný. Jeho intenzita a míra obtěžování se mohou měnit podle únavy, stresu, spánku nebo okolního hluku.

Rozlišujeme především subjektivní tinnitus, který vnímá pouze postižený člověk, a vzácnější objektivní tinnitus, při němž existuje skutečný vnitřní zdroj zvuku, který může být za určitých okolností zachytitelný také vyšetřujícím.

Zvláštní pozornost vyžaduje pulzující tinnitus, při kterém člověk vnímá zvuk v rytmu srdečního tepu. Ten může mít jiné příčiny než běžné pískání v uších a měl by být lékařsky vyšetřen.

Jaké jsou nejčastější příčiny tinnitu?

Tinnitus není samostatnou diagnózou s jedinou příčinou. Jde o příznak, který může souviset s různými změnami ve sluchovém systému i s dalšími zdravotními okolnostmi.

Změny sluchu a hluková zátěž

Tinnitus se často vyskytuje společně s poruchou sluchu. Může souviset s věkem podmíněnými změnami sluchového aparátu, dlouhodobou hlukovou zátěží nebo jednorázovým vystavením velmi hlasitému zvuku.

Rizikovou skupinou mohou být například hudebníci, zvukaři nebo lidé pracující v hlučném prostředí.

Tinnitus však může být přítomen i tehdy, když člověk žádné zhoršení sluchu subjektivně nepociťuje.

Onemocnění ucha a další zdravotní příčiny

Ušní šelesty mohou někdy souviset také s ušní mazovou zátkou, zánětlivým onemocněním ucha, poruchami středního či vnitřního ucha nebo některými léky.

U části pacientů je nutné vyloučit také neurologické, cévní či jiné zdravotní příčiny.

Proto je důležité nepřisuzovat tinnitus automaticky krční páteři nebo stresu, ale nejprve vhodným vyšetřením posoudit možné příčiny.

Krční páteř, čelistní kloub a svalové napětí

U některých lidí se tinnitus vyskytuje současně s bolestmi krku, omezením pohyblivosti krční páteře, bolestmi hlavy nebo obtížemi čelistního kloubu.

V těchto případech může být přítomna takzvaná somatosenzorická složka tinnitu, při které se informace přicházející ze svalů, kloubů a dalších tkání podílejí na ovlivňování sluchového vnímání.

Neznamená to, že každý tinnitus je způsoben nesprávným držením těla nebo zablokovanou krční páteří. Znamená to však, že u vybraných pacientů může být vyšetření pohybového aparátu důležitou součástí celkového posouzení obtíží.

Stres, psychická zátěž a spánek

Stres a úzkost mohou tinnitus výrazně znepříjemňovat. Když jsme vyčerpaní nebo dlouhodobě napjatí, může být obtížnější od zvuku odvést pozornost.

Tinnitus zároveň může sám zvyšovat stres, narušovat spánek a vyvolávat obavy. Někdy tak vzniká nepříjemný kruh, v němž se jednotlivé obtíže navzájem posilují.

To však neznamená, že je tinnitus pouze psychického původu nebo že si jej člověk vytváří sám.

Psychická pohoda je důležitou součástí péče, nikoli důvodem ke zlehčování skutečných obtíží.

Kdy je nutné s tinnitem vyhledat lékaře?

Při nově vzniklém nebo přetrvávajícím tinnitu je vhodné vyšetření u lékaře, zpravidla včetně ORL a posouzení sluchu.

Neodkládejte lékařské vyšetření zejména v těchto situacích:

• Náhlé zhoršení nebo ztráta sluchu: vyhledejte urgentně ORL pracoviště nebo pohotovost, ideálně tak, aby vyšetření proběhlo do 24 hodin.

• Tinnitus spojený s náhle vzniklou slabostí obličeje, poruchou řeči, dalšími neurologickými příznaky nebo těžkou akutní závratí: volejte 155 nebo 112.

• Pulzující tinnitus v rytmu srdečního tepu: objednejte se k lékaři k posouzení možné cévní či jiné příčiny.

• Přetrvávající tinnitus pouze v jednom uchu nebo tinnitus s jednostranným zhoršením sluchu: je vhodné ORL a audiologické vyšetření.

Pokud tinnitus významně narušuje spánek, běžné fungování nebo psychickou pohodu, je rovněž důležité vyhledat odbornou pomoc.

Fyzioterapie nenahrazuje ORL ani audiologické vyšetření.

Jak se tinnitus vyšetřuje a léčí?

Základem vhodného léčebného postupu je porozumění tomu, jak tinnitus vznikl, jak se projevuje a jak ovlivňuje váš život.

ORL a audiologické vyšetření

Lékař může vyšetřit zvukovod, bubínek a podle potřeby doporučit další diagnostiku.

Důležitou součástí je audiologické vyšetření, které posuzuje stav sluchu. U některých pacientů mohou být indikována také další vyšetření.

Léčba souvisejících onemocnění

Pokud je zjištěna konkrétní léčitelná příčina, například ušní mazová zátka nebo určité onemocnění ucha, postupuje se podle výsledků vyšetření.

U dlouhodobého tinnitu však často není možné určit jedinou příčinu, jejímž odstraněním by zvuk spolehlivě zmizel.

Sluchadla a práce se zvukovým prostředím

Pokud tinnitus provází porucha sluchu, mohou být vhodnou součástí péče sluchadla. Zlepšení vnímání okolních zvuků může některým lidem pomoci i s obtěžováním tinnitem.

Některým pacientům ulevuje jemný zvuk v pozadí, například při usínání. Vhodnost zvukových strategií je individuální a neměly by nahrazovat potřebné vyšetření.

Psychologické a psychoterapeutické přístupy

U dlouhodobého obtěžujícího tinnitu má důležité místo kognitivně-behaviorální terapie (KBT) zaměřená na tinnitus.

Jejím cílem není přesvědčit člověka, že zvuk neexistuje. Pomáhá měnit způsob, jakým na tinnitus reaguje, a zmírňovat jeho dopad na spánek, soustředění, emoce a každodenní život.

Další psychologické přístupy mohou pomoci při úzkosti, zvýšené stresové zátěži nebo dlouhodobém vyčerpání.

Fyzioterapie u vybraných pacientů

Pokud tinnitus souvisí s obtížemi krční páteře nebo čelistního kloubu, může být vhodné doplnit péči o cílené fyzioterapeutické vyšetření a terapii.

Její účinnost závisí na konkrétním charakteru obtíží. Fyzioterapie není univerzální léčbou všech typů tinnitu.

Jak souvisí tinnitus s krční páteří a čelistním kloubem?

Nervový systém zpracovává informace z různých částí těla ve vzájemných souvislostech. Informace přicházející z oblasti krku a čelisti mohou u některých lidí ovlivňovat také nervové okruhy podílející se na sluchovém vnímání.

Tento jev označujeme jako somatosenzorický tinnitus.

Podezření na somatosenzorickou složku může vzniknout například tehdy, když:

• se intenzita nebo charakter tinnitu mění při pohybu hlavy či čelisti,

• se zvuk mění při zatnutí zubů nebo napětí žvýkacích svalů,

• tinnitus souvisí časově s bolestmi krku nebo čelistního kloubu,

• jsou současně přítomny potíže s otevíráním úst, bolest žvýkacích svalů nebo omezení pohyblivosti krku,

• se tinnitus a obtíže pohybového aparátu vyvíjejí podobným způsobem.

Žádný z těchto příznaků však sám o sobě nepotvrzuje, že tinnitus vzniká v krční páteři nebo čelistním kloubu.

Důležité je komplexní vyšetření a zhodnocení všech souvislostí.

Může fyzioterapie pomoci při tinnitu?

Ano, u některých pacientů může cílená fyzioterapie pomoci zmírnit obtěžování tinnitem, zejména pokud jsou současně přítomny funkční obtíže krční páteře, žvýkacích svalů nebo čelistního kloubu.

Odborné studie naznačují, že kombinace individuálně zvoleného cvičení a manuální terapie může být u vybraných pacientů přínosná. Výsledky výzkumu však zatím nejsou natolik jednoznačné, aby bylo možné předpovědět účinek u každého člověka.

Cílem fyzioterapie proto nemusí být pouze změna samotného zvuku. Může zahrnovat také:

• zmírnění bolesti a napětí v oblasti krku a čelisti,

• zlepšení pohyblivosti a funkce pohybového aparátu,

• snížení přetěžování žvýkacích a krčních svalů,

• zlepšení tolerance běžných činností a pracovního zatížení,

• podporu samostatné péče a vhodných pohybových návyků.

Pokud se během terapie zmírní i tinnitus, je to žádoucí výsledek. Úplné vymizení tinnitu však nelze předem slíbit.

Jak probíhá fyzioterapie při tinnitu v Be Balanced?

V Be Balanced se snažíme porozumět vašim obtížím v širších souvislostech. Nezaměřujeme se pouze na jedno místo v těle, ale na vzájemné vztahy mezi pohybem, svalovým napětím, zatížením a každodenními návyky.

1. Podrobný rozhovor a vyšetření

Nejprve se zajímáme o to, kdy tinnitus vznikl, jak se projevuje a co jeho intenzitu ovlivňuje.

Důležité jsou také informace o případném ORL vyšetření, stavu sluchu, bolestech krku, čelisti, hlavy nebo dalších obtížích.

Pokud příznaky ukazují na potřebu dalšího lékařského vyšetření, doporučíme jeho zajištění.

2. Posouzení krční páteře a čelistní oblasti

Podle charakteru obtíží může fyzioterapeut vyšetřit pohyblivost krční páteře, funkci žvýkacích svalů, čelistního kloubu a souvisejících svalových struktur.

Sledujeme také, zda a jak se příznaky mění při konkrétních pohybech nebo zatížení.

3. Individuální fyzioterapeutický plán

Pokud vyšetření ukáže vhodnost fyzioterapie, může plán zahrnovat cílené cvičení, práci s pohyblivostí, úpravu pohybových návyků a podle potřeby také manuální techniky.

Postup volíme podle konkrétního nálezu a průběžně sledujeme jeho účinek.

4. Spolupráce a dlouhodobá péče

Tinnitus může zasahovat do více oblastí zdraví. Proto považujeme za důležitou spolupráci s dalšími odborníky, zejména s ORL lékařem, audiologem nebo zubním lékařem při obtížích čelistního kloubu.

Pokud tinnitus významně ovlivňuje psychickou pohodu, spánek nebo zvládání stresu, může být užitečná také psychologická či psychoterapeutická podpora.

Naším cílem je hledat řešení, která dávají smysl právě pro vás, a pomáhat vám získávat větší jistotu v každodenním fungování.

Co můžete při tinnitu udělat sami?

Přestože neexistuje jeden univerzální postup, některé návyky mohou pomoci snížit zatížení sluchového systému a lépe zvládat každodenní obtíže.

Chraňte sluch před nadměrným hlukem. Při koncertu nebo práci v hlučném prostředí používejte vhodnou ochranu sluchu. V běžném bezpečném prostředí však není nutné chránit uši před každým zvukem.

Věnujte pozornost spánku. Pravidelný režim a klidnější prostředí před usínáním mohou pomoci snížit únavu a zlepšit zvládání tinnitu.

Zůstaňte přiměřeně pohybově aktivní. Pohyb může pozitivně ovlivňovat celkovou kondici, stres i obtíže pohybového aparátu. Konkrétní cvičení je vhodné přizpůsobit vašemu zdravotnímu stavu.

Všímejte si souvislostí, ale nesledujte zvuk nepřetržitě. Může být užitečné vědět, co tinnitus zhoršuje, avšak neustálé kontrolování jeho intenzity může zvyšovat napětí a pozornost zaměřenou na zvuk.

Vyhledejte podporu, pokud vás tinnitus vyčerpává. Dlouhodobé obtíže mohou být psychicky náročné a není nutné zvládat je bez pomoci.

Časté otázky o tinnitu

Dá se tinnitus úplně vyléčit?

Záleží na jeho příčině. Některé formy tinnitu mohou samovolně odeznít nebo se zlepšit po léčbě konkrétního onemocnění. U dlouhodobého tinnitu není úplné vymizení vždy možné, ale existují postupy, které mohou významně snížit jeho obtěžující dopad.

Může tinnitus způsobovat krční páteř?

U části pacientů může krční oblast ovlivňovat vnímání tinnitu. Neznamená to však, že každý tinnitus vzniká kvůli krční páteři. Souvislost je potřeba posoudit individuálně a nevylučovat jiné příčiny.

Jak poznám, že tinnitus souvisí s čelistním kloubem?

Podezření může vzniknout například tehdy, když se tinnitus mění při pohybu čelisti, zatnutí zubů nebo současně trpíte bolestmi žvýkacích svalů či čelistního kloubu. K posouzení je vhodné odborné vyšetření.

Pomůže na tinnitus masáž nebo cvičení?

U některých pacientů s přidruženými obtížemi krku nebo čelisti mohou být cílené cvičení a manuální terapie užitečné. Samotná masáž ale není prokázanou univerzální léčbou tinnitu. Vhodný postup závisí na výsledcích vyšetření.

Může tinnitus zhoršovat stres?

Ano. Stres může zvyšovat citlivost na tinnitus a jeho obtěžující dopad. Tinnitus zároveň může být sám zdrojem stresu. Práce se stresem proto může být důležitou součástí péče, i když tinnitus nemá psychickou příčinu.

Kdy se objednat na fyzioterapii?

Fyzioterapeutické vyšetření může být vhodné zejména tehdy, pokud máte vedle tinnitu také bolesti nebo omezení pohybu krční páteře, obtíže čelistního kloubu či žvýkacích svalů.

Při novém nebo dosud nevyšetřeném tinnitu doporučujeme nejprve lékařské a audiologické posouzení. Fyzioterapie může následně vhodně doplnit další péči.

Fyzioterapeuti, kteří se věnují obtížím krční páteře a čelistního kloubu

V Be Balanced se zaměřujeme na individuální fyzioterapeutickou péči při obtížích pohybového aparátu, které mohou u některých lidí souviset také s vnímáním tinnitu.

Pokud máte současně bolesti krku, napětí žvýkacích svalů nebo obtíže čelistního kloubu, naši fyzioterapeuti vám mohou pomoci s jejich odborným vyšetřením a terapií.

Tinnitus nemusí ovládat váš každodenní život

Život s tinnitem může být náročný. Je přirozené hledat odpovědi na otázky, proč zvuk vzniká, zda někdy zmizí a co můžete udělat pro zlepšení.

Ne vždy existuje jednoduchá odpověď. Důležité však je, že tinnitus není nutné přehlížet ani se smířit s tím, že neexistuje žádná možnost pomoci.

Vhodné vyšetření, porozumění příznakům a individuálně zvolená péče mohou významně ovlivnit kvalitu života.

Pokud váš tinnitus provázejí obtíže krční páteře nebo čelistního kloubu, rádi s vámi v Be Balanced probereme, zda by pro vás mohla být vhodná fyzioterapie.

Objednejte se na fyzioterapeutickou konzultaci nebo nás kontaktujte a společně zvolíme vhodný další postup.

Odborné zdroje

1. National Institute for Health and Care Excellence (NICE). Tinnitus: assessment and management. Guideline NG155, 2020. https://www.nice.org.uk/guidance/ng155

2. U.S. Department of Veterans Affairs / Department of Defense. Clinical Practice Guideline for Management of Tinnitus. 2024. https://healthquality.va.gov/guidelines/CD/tinnitus/

3. Ferrillo M. et al. Efficacy of rehabilitative therapies on otologic symptoms in patients with temporomandibular disorders: A systematic review of randomised controlled trials. Journal of Oral Rehabilitation, 2024. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/38685701/

4. Effectiveness of manual therapy and exercise therapy on otological symptoms of individuals with temporomandibular disorders: A systematic review. 2024. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/39655394/

Text má informační charakter a nenahrazuje individuální lékařské vyšetření. Odborná revize: Mgr. Dagmar Lisá. 

Článek Co je tinnitus a jak ho léčit? se nejdříve objevil na BeBalanced.

Článek Máme pár volných termínů na psychoterapii! se nejdříve objevil na BeBalanced.

Partnerský vztah může připomínat hudební duet. A stejně jako kvalitní hudba vyžaduje trpělivé ladění, pozorné naslouchání, cit pro rytmus i odvahu občas improvizovat.

Nejdříve poznejte svůj vlastní nástroj

Nejde o to, aby dva lidé zněli stejně. Smyslem je naučit se vytvářet souzvuk, ve kterém má každý svůj hlas — a přesto oba vědí, že hrají společnou skladbu.

Než se pokusíme hrát s někým druhým, potřebujeme poznat sami sebe. Jaký „nástroj“ vlastně jsem? Jak přirozeně vyjadřuji emoce? Co potřebuji, abych cítil/a blízkost a bezpečí? Kdy se otevírám a kdy se naopak stahuji?

Některé nástroje jsou hlasité a expresivní, jiné jemné a tiché. Žádný není lepší. Každý má své možnosti, citlivá místa i jedinečnou barvu.

V terapii toto poznávání znamená porozumět svému emočnímu ladění, potřebám a způsobům, jimiž navazujeme kontakt nebo se odpojujeme. Z pohledu jungiánské psychoterapie se setkáváme nejen s vědomými stránkami osobnosti, ale také s tím, co bývá skryté ve stínu. Každý nástroj má své zjevné tóny i méně známé rezonance, které teprve čekají na objevení.

Partner nemusí číst stejné noty

Když začneme rozumět vlastnímu nástroji, přichází další krok: poznat nástroj partnera. A právě tady začíná skutečné dobrodružství.

Partner může prožívat blízkost, bezpečí i konflikt úplně jinak. Může potřebovat jiný rytmus, jinou míru intenzity nebo více času. To, co jeden vnímá jako snahu o spojení, může druhý prožívat jako tlak. A to, co jeden chápe jako potřebnou pauzu, může v druhém probouzet obavu z odmítnutí.

Jung upozorňoval, že nás často přitahují lidé, kteří nesou vlastnosti, jež jsme sami nerozvinuli nebo odsunuli do pozadí. Partner pak může „hrát melodii“, kterou my sami hrát neumíme, nechceme nebo si ji zatím nedovolujeme.

Úkolem není přetvořit violoncello v housle. Úkolem je naučit se slyšet, co druhý skutečně hraje.

Společný jazyk vztahu

Když oba lépe známe své nástroje, můžeme hledat společný jazyk. Jakou skladbu chceme společně vytvářet? Jak zacházíme s blízkostí a samostatností? Co děláme ve chvíli, kdy jeden zrychlí a druhý ztratí rytmus?

Moderní párová terapie pracuje s napojením — se schopností vytvářet bezpečný kontakt a znovu ho obnovovat poté, co se ztratil. Narušení spojení je v každém vztahu přirozené. O kvalitě partnerství nerozhoduje nepřítomnost rozladění, ale schopnost vracet se k sobě.

Co pomáhá společnou melodii ladit

• Vzájemné naslouchání: Slyšet nejen slova, ale také potřebu a emoci, které se za nimi skrývají.
• Důvěra: Vědět, že i když právě hrajeme odlišné melodie, stále nám záleží na společné skladbě.
• Synchronizace: Hledat rytmus, ve kterém se oba mohou cítit bezpečně a svobodně.
• Respekt k odlišnosti: Přijmout, že každý smí mít vlastní hlas, tempo i chvíle ticha.
• Schopnost opravy: Umět přiznat zranění, převzít svůj díl odpovědnosti a udělat krok zpět k partnerovi.

Představme si smyčcové kvarteto. Housle, viola, violoncello a kontrabas hrají v různých rejstřících a každý má svou partituru. Právě díky tomu vzniká plná harmonie. Krása nespočívá v jednotě not, ale v jejich souzvuku.

Když se vztah odváží improvizovat

Po čase, kdy se partneři znají a mohou se o sebe opřít, přichází prostor pro improvizaci. Není nutné držet se stále stejného notového zápisu. Lze zkoušet nové způsoby komunikace, měnit zaběhnuté role, více riskovat a vzájemně se překvapovat.

Tehdy vztah začíná vytvářet svou vlastní, neopakovatelnou hudbu — melodii, která vzniká právě ze setkání těchto dvou konkrétních lidí.

V jungiánském pojetí můžeme vztah chápat jako prostor proměny. Partnerství nás konfrontuje se sebou samými, otevírá cestu k větší celistvosti a zároveň nás učí přijímat druhého jako skutečně jiného člověka. Udržitelné partnerství přitom nestojí na dokonalosti, ale na bezpečném napojení, blízkosti a odvaze být zranitelný.

I pomlka patří do hudby

Nedá se hrát bez přestání. Někdy potřebujeme pauzu, odpočinek nebo nové naladění. Každý sám, ve své tiché místnosti.

Také ve vztahu mají chvíle odpojení, osobní prostor a samostatnost svůj význam. Pauza nemusí být selháním ani odmítnutím. Může umožnit, aby se každý znovu setkal sám se sebou a mohl se k partnerovi vrátit přítomnější.

Zdravý vztah potřebuje dva svébytné jedince, ne dvě poloviny, které bez sebe nemohou existovat. Vlastní vnitřní prostor není opakem blízkosti. Často je její podmínkou.

Iluze dokonalého unisona

Mnoho párů vstupuje do terapie s představou, že ideální vztah je bez konfliktu: oba chtějí totéž, reagují stejně a rozumějí si beze slov. Taková představa však může vytvářet více tlaku než bezpečí.

Konflikt ani odlišnost samy o sobě neznamenají, že je vztah špatný. Důležité je, zda v nich dokážeme zůstat v respektu, mluvit o svých potřebách a znovu nalézt kontakt.

Krása partnerství není v identitě, ale v harmonii odlišností. Ne v tom, že oba hrajeme totéž, nýbrž v tom, že naše samostatné melodie společně vytvářejí něco hlubšího.

Partnerství je živá skladba

Partnerství není hotová skladba, kterou stačí bezchybně zahrát podle not. Je to živá, proměnlivá improvizace dvou jedinečných lidí. Potřebuje trpělivost, laskavost k sobě i k druhému, odvahu naslouchat a zároveň nechat zaznít vlastní hlas.

Když se podaří najít společný rytmus a bezpečný prostor pro odlišnost, vzniká vztah, který oba partnery rozvíjí. Učí je být přítomní, opravovat ztracené spojení a objevovat, že krása může vznikat právě tam, kde se odlišnost setká s respektem a zranitelnost s bezpečím.

Máte pocit, že se ve vztahu míjíte, opakujete stejné konflikty nebo se vám nedaří obnovit blízkost? Párová terapie může pomoci porozumět tomu, co každý z vás do společné skladby přináší, a hledat nový způsob, jak se znovu slyšet.

Více o párové terapii

Článek Partnerství jako hudební duet: Jak sladit dvě rozdílné melodie se nejdříve objevil na BeBalanced.

Programem tě provedou špičkoví lektoři jako Marian Jelínek, Roman Hytych, František Lomský, Jiří Lisý nebo Michaela Cmíralová. Čeká tě série večerních seminářů a víkendových setkání v malé skupině pouhých 14 účastníků.

Začínáme v říjnu. Míst je jen 14 – nenech si ho ujít.

Více informací a přihlášení na https://www.sebeskola.cz/transformacni-cyklus

Článek Otevíráme nový ročník: IMAGO – Transformační cyklus JÁ se nejdříve objevil na BeBalanced.

Víme, že váš čas je vzácný. Proto jsme pro vás zavedli chytrý systém vstupu, díky kterému se do Be Balanced dostanete rychle, pohodlně a bez zbytečného čekání u dveří — a to i v době, kdy recepce není obsazena.

Od čtvrtka 23. dubna odpoledne funguje vstup do Be Balanced nově také samoobslužně. Mimo provozní hodiny recepce už nemusíte zvonit a čekat, až vás někdo vpustí dovnitř. Vše vyřídíte sami — rychle, jednoduše a v klidu.

Jak to funguje?

Po potvrzení vaší rezervace vám automaticky přijde SMS s osobním 6místným přístupovým kódem. Kód zadáte na klávesnici u vchodu, dveře se odemknou a vy prostě vejdete.

Kód se aktivuje již 15 minut před začátkem vaší rezervace, takže máte dostatek času dorazit bez zbytečného spěchu. Po skončení návštěvy kód automaticky přestane fungovat — bez potřeby cokoliv rušit nebo hlásit.

Tři kroky ke vstupu:

1. Zarezervujte si termín Online na našem webu, telefonicky nebo přes aplikaci.

2. Obdržíte SMS s přístupovým kódem Po potvrzení rezervace vám přijde osobní 6místný PIN. Kód se aktivuje 15 minut před vaší návštěvou a platí po celou dobu rezervace.

3. Zadejte kód na klávesnici u vchodu Zámek se odemkne — dveře si otevřete a vejdete. Tak jednoduché to je.

Důležité informace

 Týká se pouze doby mimo provoz recepce. Pokud je recepce obsazena, vše funguje jako dosud.

 Zvonek zůstává k dispozici. Pokud byste z jakéhokoliv důvodu s kódem neuspěli nebo si nebyli jistí, zvonek u vchodu je stále funkční a rádi vám otevřeme.

 Váš kód je bezpečný. Je platný výhradně pro vaši návštěvu a po jejím skončení automaticky vyprší.

Máte otázky? Neváhejte nás kontaktovat — rádi pomůžeme.

Článek Vstup bez zvonění a čekání. Prostě přijďte. se nejdříve objevil na BeBalanced.

Bolesti hlavy dokážou výrazně zasáhnout do každodenního života. Mohou se projevovat tlakem v zátylku, bolestí ve spáncích, za očima nebo nepříjemným pocitem sevření celé hlavy. Někdy se objevují po náročném dni, jindy člověka provázejí dlouhodobě a opakovaně.

Příčiny bolestí hlavy jsou rozmanité. Některé patří mezi samostatná neurologická onemocnění, například migréna. Jiné mohou souviset s funkcí krční páteře, svalovým napětím, čelistním kloubem nebo dalšími faktory.

V Be Balanced máme s fyzioterapeutickou péčí o klienty s bolestmi hlavy velmi dobré zkušenosti. U řady klientů se nám daří zmírňovat obtíže a zlepšovat jejich každodenní fungování.

Naše zkušenost ukazuje, jak důležité je nezaměřovat se pouze na místo bolesti. Při vyšetření se zajímáme o fungování celého pohybového aparátu, historii úrazů a operací, pohybové návyky i celkovou životní zátěž.

Základem úspěšné péče je pro nás zkušený fyzioterapeut, který dokáže rozpoznat důležité souvislosti a zvolit vhodnou kombinaci terapeutických metod.

Kdy může fyzioterapie pomoci při bolestech hlavy?

Fyzioterapie může být přínosná zejména při bolestech hlavy souvisejících s krční páteří, u některých tenzních bolestí hlavy nebo při přidružených obtížích čelistního kloubu a žvýkacích svalů.

Může být také vhodným doplňkem péče o lidi s migrénou, pokud současně trpí bolestmi krku, omezenou pohyblivostí nebo dalšími obtížemi pohybového aparátu.

Mezi časté obtíže, se kterými klienti přicházejí, patří:

• bolesti hlavy vycházející z oblasti šíje a zátylku,

• opakující se tlakové a tenzní bolesti hlavy,

• bolesti spojené se ztuhlostí krční páteře,

• bolesti hlavy doprovázené přetížením ramen a šíje,

• bolesti v oblasti spánků a čelistního kloubu,

• přidružené pohybové obtíže u lidí s migrénou.

Důležité je rozlišit, zda se na bolesti skutečně podílí pohybový aparát. Ne každou bolest hlavy lze ovlivnit fyzioterapií a některé vyžadují především lékařskou léčbu.

Proč může být důležité vyšetřit celé tělo?

Lidské tělo nefunguje jako soubor izolovaných částí. Při pohybu spolupracují svaly, klouby a nervový systém napříč různými oblastmi.

Obtíže v jedné části pohybového aparátu mohou ovlivňovat způsob, jakým člověk používá další části těla. To ale neznamená, že každá nalezená asymetrie nebo odchylka v držení těla je příčinou bolesti.

Při vyšetření nás proto zajímá nejen krční páteř, ale také celková pohybová koordinace, funkce trupu, pánve a dolních končetin.

Krční páteř, hlava a čelist

Krční páteř má k některým typům bolestí hlavy přímý vztah. Důležitá může být její pohyblivost, funkce hlubších i povrchových svalů a schopnost přizpůsobovat se zátěži.

S bolestmi hlavy mohou souviset také obtíže čelistního kloubu a žvýkacích svalů, například při bolestivém zatínání zubů nebo omezeném otevírání úst.

Hrudník, dech a stabilizace trupu

Pohyb krční páteře je funkčně propojen s hrudníkem a svaly trupu. Při vyšetření proto může být užitečné posoudit také pohyblivost hrudní páteře, koordinaci pohybu a způsob dýchání.

U některých klientů může práce s dechem, pohybovou koordinací a svalovým napětím pomoci zmírnit přidružené obtíže.

Pánev, dolní končetiny a celkové pohybové stereotypy

Pánev a dolní končetiny ovlivňují způsob, jakým stojíme, chodíme a přenášíme zatížení při pohybu.

Například omezení pohyblivosti kyčle, změny stereotypu chůze nebo dlouhodobé jednostranné zatížení mohou vést k odlišným pohybovým strategiím i v dalších částech těla.

Zkušený fyzioterapeut proto může podle výsledků vyšetření věnovat pozornost také těmto oblastem.

Přímá příčinná souvislost mezi postavením pánve či dolních končetin a bolestmi hlavy však není obecně prokázána. Je důležité ověřovat, zda zjištěné pohybové odchylky skutečně souvisejí s konkrétními obtížemi a zda jejich ovlivnění přináší zlepšení.

Jak mohou současné obtíže souviset s minulými úrazy a operacemi?

Součástí našeho vyšetření je také podrobná zdravotní a pohybová anamnéza.

Zajímá nás, zda klient v minulosti prodělal úrazy, operace, dlouhodobou imobilizaci nebo jiné zdravotní obtíže, které mohly ovlivnit jeho pohybové schopnosti.

Například po některých úrazech nebo operacích může přetrvávat omezená pohyblivost, změněná citlivost, svalová slabost nebo odlišný způsob zatěžování těla.

Tyto změny mohou mít význam pro současnou funkci pohybového aparátu. Neznamená to však, že starší úraz nebo jizva automaticky vysvětlují dnešní bolesti hlavy.

Důležitá není pouze historie samotná, ale její vztah k aktuálnímu klinickému nálezu.

Právě zde se může projevit zkušenost terapeuta, který dokáže rozlišit podstatné souvislosti od náhodných nálezů.

Může mít význam také pohybový vývoj v raném dětství?

Pohybové schopnosti a koordinace se vyvíjejí od narození. Raný psychomotorický vývoj je důležitým základem pro pozdější motorické dovednosti.

Při komplexním fyzioterapeutickém vyšetření proto může být podle okolností užitečné zohlednit také významné vývojové nebo neurologické obtíže v dětství.

V této souvislosti se někdy používá označení KISS syndrom, popisující předpokládanou poruchu symetrie související s horní krční páteří u kojenců. KISS syndrom sice (ještě) není všeobecně uznávanou medicínskou diagnózou a jeho diagnostická kritéria ani předpokládané dlouhodobé následky nejsou dostatečně vědecky ověřeny. I přesto v Be Balanced považujeme za důležité respektovat vývojové souvislosti pohybového systému, ale případný vztah mezi raným vývojem a současnými obtížemi vždy posuzujeme individuálně.

Jaké metody při bolestech hlavy využíváme?

Při fyzioterapii bolestí hlavy může být vhodná kombinace různých terapeutických přístupů.

V Be Balanced podle zaměření a vzdělání jednotlivých terapeutů využíváme například:

• Fasciální manipulaci a práci s fasciemi – manuální techniky zaměřené na měkké tkáně a jejich citlivost či pohyblivost.

• DNS – Dynamickou neuromuskulární stabilizaci podle profesora Koláře – práci s koordinací pohybu, stabilizační funkcí svalů a souhrou pohybu s dýcháním.

• Mobilizace kloubů – cílené manuální techniky využívané při některých funkčních obtížích páteře a dalších kloubů.

• Techniky měkkých tkání – práci se svaly a dalšími tkáněmi s cílem ovlivnit bolest, citlivost a napětí.

• Dechová a pohybová cvičení – podporu pohybové koordinace, přiměřené svalové aktivity a relaxace.

• Osteopatické manuální přístupy – podle konkrétního postupu a kvalifikace terapeuta mohou sloužit jako doplněk péče o obtíže pohybového aparátu.

• Kraniosakrální terapii – jemný manuální přístup, který někteří klienti vnímají jako relaxační. Jeho specifická účinnost při léčbě bolestí hlavy však není spolehlivě prokázána.

Jednotlivé metody mají různou úroveň vědeckého ověření. Nejlepší dostupné důkazy podporují především vhodně zvolenou aktivní terapii a u některých typů bolestí hlavy také její kombinaci s manuálními technikami.

Nerozhoduje počet použitých metod, ale jejich vhodnost pro konkrétního klienta.

Zkušenost terapeuta je klíčová

Každý člověk má jinou zdravotní historii, jiné pohybové možnosti a jinak reaguje na terapii.

Někdy je vhodné zaměřit se především na krční páteř. Jindy je důležitá práce s čelistním kloubem, pohybovou koordinací, dýcháním nebo přidruženými obtížemi dalších částí těla.

Dobrý fyzioterapeut by měl dokázat nejen jednotlivé metody používat, ale především rozpoznat, kdy jsou vhodné, jak je kombinovat a kdy naopak doporučit jiné odborné vyšetření.

V Be Balanced stavíme na zkušenostech našich terapeutů, individuálním přístupu a průběžném vyhodnocování výsledků.

Nepoužíváme jednu univerzální metodu pro všechny. Terapii přizpůsobujeme konkrétnímu člověku a jeho obtížím.

Naše zkušenosti s fyzioterapií bolestí hlavy

S klienty trpícími bolestmi hlavy pracujeme v Be Balanced dlouhodobě a máme s touto oblastí velmi dobré klinické zkušenosti.

Setkáváme se s lidmi, kteří přicházejí s opakovanými bolestmi hlavy, dlouhodobým napětím v oblasti šíje nebo bolestmi souvisejícími s funkcí krční páteře a čelistního kloubu.

U řady klientů pozorujeme po vhodně zvolené terapii zmírnění obtíží, lepší pohyblivost a větší schopnost zvládat každodenní zatížení.

Výsledky jsou individuální a nelze je předem zaručit. Naše zkušenosti však potvrzují, jak důležité je pečlivé vyšetření, odborná zkušenost terapeuta a vhodně zvolená kombinace postupů.

Jak probíhá péče v Be Balanced?

1. Podrobné vyšetření a rozhovor

Zajímá nás nejen samotná bolest hlavy, ale také její průběh, dosavadní vyšetření, životní zátěž, pohybové návyky a relevantní zdravotní historie.

2. Posouzení souvislostí

Podle klinického nálezu vyšetřujeme krční páteř, čelistní oblast, funkci trupu a případně další části pohybového aparátu.

3. Individuální kombinace terapeutických metod

Terapeut volí postupy odpovídající charakteru obtíží a průběžně sleduje jejich účinek.

4. Aktivní spolupráce a dlouhodobý výsledek

Součástí péče bývá také vhodné domácí cvičení, úprava pohybových návyků a doporučení, jak s obtížemi samostatně pracovat.

Naším cílem je nejen krátkodobá úleva, ale především dlouhodobě udržitelné zlepšení.

Kdy je nutné vyhledat lékaře?

Ne všechny bolesti hlavy souvisejí s pohybovým aparátem.

Okamžitou lékařskou pomoc vyhledejte při náhle vzniklé mimořádně silné bolesti hlavy, nových neurologických příznacích, poruše řeči, slabosti končetin nebo bolesti hlavy spojené s horečkou a výraznou ztuhlostí šíje.

Lékařské vyšetření je vhodné také při nových, neobvyklých, postupně se zhoršujících nebo opakovaných výrazných bolestech hlavy.

Fyzioterapie nenahrazuje neurologickou diagnostiku ani léčbu migrény, ale může být vhodnou součástí komplexní péče.

Naši fyzioterapeuti se zkušenostmi s léčbou bolestí hlavy

V Be Balanced se péči o klienty s bolestmi hlavy věnují fyzioterapeuti s různými odbornými specializacemi a zkušenostmi.

Díky tomu můžeme zvolit terapeuta, jehož přístup a zaměření nejlépe odpovídají vašim obtížím.

Bolesti hlavy nemusí být nevyhnutelnou součástí života

Opakované bolesti hlavy mohou mít různé příčiny a související faktory. Někdy je řešení poměrně přímočaré, jindy je potřeba hledat souvislosti v širším kontextu.

V Be Balanced věříme v pečlivé vyšetření, zkušenost terapeuta a individuální kombinaci terapeutických postupů.

Pokud se na vašich obtížích podílí pohybový aparát, může vám cílená fyzioterapie významně pomoci.

Objednejte se na fyzioterapeutickou konzultaci. Společně posoudíme, zda a jak vám můžeme pomoci.

Článek má informační charakter a nenahrazuje individuální lékařské vyšetření. Odborná revize: Mgr. Dagmar Lisá.

Článek Léčba bolestí hlavy se nejdříve objevil na BeBalanced.

O tom, kde tělo ukládá to, co psychika nestihla zpracovat

Slyšeli jste to někdy od lékaře? „Všechny výsledky jsou v pořádku. Asi to bude psychické.“ A pak ticho. Žádné řešení, žádná cesta dál. Jen pocit, že vám nikdo nevěří – nebo ještě hůř, že si bolest vymýšlíte. Tento článek je pro všechny, kdo tuto větu slyšeli. A také pro ty, kdo tušili, že pravda leží někde mezi fyzickým a psychickým – ale nevěděli přesně kde.

Proč ta věta tak bolí

„Je to psychické“ by mělo znít jako: „Vaše obtíže jsou reálné a mají příčinu – jen ji hledáme na jiném místě.“

Místo toho to většina lidí slyší jako: „Nic vám není. Přestaňte si stěžovat.“

A to je obrovský problém – nejen komunikační, ale i léčebný. Protože člověk, který odejde z ordinace s tímto vzkazem a bez jakékoliv nabídky pomoci, nezačne léčbu psychické příčiny. Začne pochybovat sám o sobě. Začne bolest potlačovat. Nebo ji začne hledat dál – u dalšího specialisty, v dalším vyšetření – protože mu nikdo nevěřil, že je skutečná.

A přitom je. Bolest je vždy skutečná. Otázka je jen – kde má svůj zdroj.

Takže je to opravdu „v hlavě“?

Ano i ne. A tato odpověď není vyhýbavá – je přesná.

Psychické procesy – emoce, stres, trauma, úzkost – mají prokazatelné fyziologické dopady na tělo. To není metafora. To je biologie.

Chronický stres zvyšuje hladinu kortizolu, který způsobuje záněty, oslabuje imunitu a zvyšuje svalové napětí. Úzkost aktivuje sympatický nervový systém a tělo se dostane do permanentního stavu pohotovosti – svaly jsou napjaté, dýchání mělké, trávení narušené. Potlačené emoce a nezpracované trauma mění způsob, jakým nervový systém reguluje bolest, pohyb i vnitřní orgány.

Takže ano – příčina může být „v hlavě“, v psychice, v emocích. Ale projev je v těle. A ten projev je fyzický, měřitelný a reálný.

Říct někomu „je to jen v hlavě“ je proto stejně nesmyslné jako říct diabetikovi „je to jen v slinivce“. Technicky možná pravda. Ale naprosto k ničemu.

Tělo si pamatuje. I když mozek zapomněl.

Tady přicházíme k jednomu z nejdůležitějších poznatků moderní traumatologie a somatické psychologie:

Trauma a silné emoce se neukládají jen jako vzpomínky v mozku. Ukládají se v těle.

Průkopník traumatologie Peter Levine, zakladatel přístupu Somatic Experiencing, pozoroval, jak zvířata v přírodě po ohrožení instinktivně „setřesou“ stres ze svého těla – doslova fyzickým pohybem, třesem, hlubokým výdechem. Nervový systém se tím vrátí do rovnováhy. Nebezpečí bylo, pominulo, tělo to ví.

Lidé to dělat přestali. Naučili jsme se potlačovat, ovládat, „brát se do ruky“. Naučili jsme se, že plakat je slabost, že se třást je ostuda, že emoce patří za zavřené dveře. A tak to, co jsme nepropustili ven, zůstalo uvnitř.

V těle.

Jako chronické napětí v šíji. Jako sevřený hrudník. Jako bolesti beder bez organické příčiny. Jako trávicí obtíže, které přicházejí a odcházejí bez jasného vzoru. Jako únava, která neodejde ani po spánku.

Psychiatr a výzkumník Bessel van der Kolk, autor přelomové knihy Tělo sčítá rány, to říká přímo:

„Trauma není jen psychický zážitek. Je to fyziologický stav, který se uložil v těle. A proto ho nelze vyléčit jen mluvením.“

Proč samotná psychoterapie někdy nestačí

Tradiční psychoterapie pracuje především se slovy, myšlenkami, vzorci chování a vědomými obsahy mysli. Je to nesmírně cenná a účinná práce. Pomáhá lidem porozumět sobě, svým vztahům, svým příběhům.

Ale má jednu hranici.

Slovy se nedostanete k tomu, co tělo uložilo pod práh vědomí.

Představte si člověka, který prožil v dětství opakovaný stres nebo trauma. Mozek to možná „zpracoval“ – vzpomínky jsou vzdálené, rozum chápe, co se stalo, člověk o tom dokáže mluvit bez silné emoce. Ale tělo stále reaguje, jako by nebezpečí bylo přítomné.

Chronicky napjaté svaly. Mělké dýchání. Přehnaná úleková reakce na malé podněty. Nespavost. Neschopnost se skutečně uvolnit.

Mluvit o traumatu je důležité a léčivé. Ale samo o sobě to tělesnou paměť nevymaže. Nervový systém, který se naučil být ve střehu, se přesvědčí slovy jen těžko. K tomu potřebuje přímou, tělesnou zkušenost bezpečí.

A právě tady vstupuje do hry práce s tělem.

Tělo jako brána k duši

Toto je možná nejdůležitější věta celého článku:

Práce s tělem je jednou z nejúčinnějších cest k psychickým obsahům – zvláště tam, kde slova nestačí.

A platí to zejména pro lidi, kteří:

✦ mají obtíže s pojmenováním nebo prožíváním emocí („Já vlastně ani nevím, co cítím“) ✦ vědí, co mají říkat, ale necítí to („Vím, že bych se měl/a uvolnit, ale nejde to“) ✦ dokážou o traumatu mluvit, ale nic se nepohne („Probírám to v terapii roky, ale pořád to tam je“) ✦ žijí v chronickém tělesném napětí, které nereaguje na standardní léčbu

Fyzioterapeutická práce – jemná, vědomá, bezpečná – dokáže otevřít přístup k emocím a vzpomínkám, které jsou uloženy hluboko pod slovní zásobou. Někdy se při ošetření spontánně vynoří dávno zapomenutý pocit, obraz nebo vzpomínka. Tělo je pustilo, protože se konečně cítilo bezpečně.

Metody jako Feldenkraisova metoda, vědomá fyzioterapie orientovaná na tělesné vnímání nebo práce s fasciemi a jizvami mohou být mostem mezi tělem a psychikou. Mostem, který se slovy stavět nedá.

A proč samotná fyzioterapie někdy nestačí

Stejná logika platí i obráceně – a je důležité to říct nahlas.

Fyzioterapeut uvolní svaly, ošetří fascii, nastaví pohybové vzorce. Klient odchází s úlevou. Za dva týdny je zpátky – se stejnou bolestí na stejném místě.

Proč?

Protože tělo dostalo signál k uvolnění, ale příčina napětí – emoční, vztahová, traumatická – zůstala nedotčena. Tělo se vrátí tam, kde bylo. Dělá to, co umí nejlépe: chrání.

Chronická bolest je velmi často adaptivní ochranný mechanismus. Tělo drží napětí, protože se kdysi naučilo, že je to bezpečnější než se uvolnit. Možná v době, kdy uvolnění nebylo možné. Kdy bylo potřeba vydržet, fungovat, přežít.

Fyzioterapie může toto napětí dočasně rozvolnit. Ale aby se změna stala trvalou, musí psychika dostat zprávu: „Je bezpečno. Můžeš pustit.“ A tuto zprávu předat umí psychoterapie.

Když tělo a duše léčí společně

Propojení fyzioterapie a psychoterapie proto není jen přidaná hodnota. Pro určité klienty a určité obtíže je to jediná cesta, která skutečně funguje.

Fyzioterapie otevírá tělo a tím přirozeně zpřístupňuje hlubší psychické obsahy. Psychoterapie zpracuje to, co tělo neslo – a tělo se může skutečně, ne jen dočasně, uvolnit. Jedna terapie zesiluje účinek druhé.

Efekt obou terapií se tak vzájemně potencuje.

Tělo a duše nejsou oddělené. Nikdy nebyly.

Co si z tohoto článku odnést

✦ „Je to psychické“ neznamená „nic vám není“ – psychické příčiny jsou stejně reálné jako fyzické, jen se projevují jinak.

✦ Trauma a emoce se ukládají v těle – jako napětí, bolest, chronická únava nebo dysregulace nervového systému.

✦ Samotná psychoterapie ani samotná fyzioterapie někdy nestačí – každá má své hranice.

✦ Práce s tělem je jednou z nejúčinnějších cest k hlubokým psychickým obsahům – zvláště tam, kde slova nestačí.

✦ Skutečné uzdravení přichází, když tělo i duše léčíme společně – v propojení, ve spolupráci, v bezpečí.

Pokud se v tomto článku poznáváte – pokud cítíte, že vaše obtíže mají více vrstev a že dosavadní léčba zasahuje jen část příběhu – přijďte za námi. V Be Balanced propojujeme fyzioterapii a psychoterapii záměrně a odborně. Rádi vás provedeme cestou, která léčí celého člověka.

Článek Je to v hlavě se nejdříve objevil na BeBalanced.