Dyspraxie – mozek potřebuje stimuly, jinak své funkce omezuje
Život dnešního člověka se změnil. Změnil se zásadně oproti lovcům žijícím v přírodě, ale i oproti těm třeba středověkým vydělávajícím na své živobytí prací nebo i oproti těm z počátku 20. století, kteří neměli takové možnosti dopravních prostředků a plno věcí si museli udělat sami. Fungujeme už jinak. Plno úkonů za nás udělají stoje a my jsme se stali tvůrci a konzumenty těchto technologií. Ty nám život dost zjednodušují a ulehčují nám práci. Plno věcí vyřídíme na dálku od počítače, či je za nás udělá někdo jiný. Repertoár našich denních úkonů se změnil, stejně tak se změnily podněty, které potřebujeme vnímat. Musíme mít dobrou schopnost sledovat svítící obrazovku a orientovat se v tabulkách. Naše palce zvládají s bravurní rychlostí psaní na mobilu. Hůře už ale naše těla zvládají lezení po stromě, neumí pružně a bez zranění skočit z výšky, rychle a bez zranění se rozeběhnout nebo udržet balanc.
Naše těla jsou uzpůsobena k pohybu a k velké škále pohybových dovedností. Mozek a tělo nám dává určitý potenciál. Je už pak na nás, jestli ho budeme využívat a své schopnosti rozvíjet, nebo ne a tyto funkce budou krnět.
Mnoho lidí a dětí především trpí tzv. senzorickou deprivací. Znamená to, že mají málo stimulů a různorodých podnětů, které by je nutili používat pestře jejich pohybový aparát. Stimulů, které by je přiměli umět rychle zareagovat, obratně vylézt, seskočit, přeskočit, protáhnout se a udržet balanc.
I toto může být příčina poruch obratnosti. A tato příčina je tak trochu zbytečná. Vychází pouze z našeho pohodlného životního stylu. Děti, které jsou málo obratné a tato neobratnost je dána chudostí podnětů se mohou velmi rychle zlepšit jen prostou různorodou pohybovou aktivitou.
Prostě, co se v mládí naučíme, ve stáří jako když najdeme. A v dospělosti se tyto funkce rozvíjejí jen velmi těžko!